Přeskočit na obsah

HAŠLEŘENÍ KROMĚŘÍŽ

První hostování s muzikálem HAŠLEŘENÍ nás dovedlo do krásného historického města Kroměříž. Jak jsme si s kroměřížskou scénou poradili?

Museli jsme se adaptovat na velké jeviště a hlediště pro téměř 600 diváků. Tomu odpovídala odpolední zkouška, která byla patřičně hektická. Ale staré divadelní pravidlo říká, že generálka má být špatná, aby se potom představení vylouplo v plné kráse! Tak tomu bylo i 4. května, a první polovina představení běžela jak na drátku. Velké zděšení ale nastalo o přestávce, kdy jedna z tanečnic zjistila, že nemá kostým na mažoretku! Nastalo horečné přemýšlení a spousta návrhů, které byly s pohledem na hodinky opět zavrhnuty. Máme ale šikovná děvčata, která na Gabče nakonec vykouzlila kraťoučkou sukýnku z dlouhé sukně jiné tanečnice, sehnalo se bílé tričko a bylo! Tahle jiná sice měla barvy přesně naopak, ale přesto se podařila dokonalá iluze. Hercům se dostalo ovací a potlesku vestoje, mnozí jim přišli osobně poděkovat do šaten…


Ubytovaní jsme byli v Domově mládeže, kde jsme se na čas vrátili do dob mládí – sparťansky zařízené pokoje, zdravá strava s ovocem, přesný příchod k obědu, večeři i snídani. Všichni na nás byli velmi milí a v Týdeníku Kroměřížska vyšel celostránkový článek s rozhovorem s autorkou a režisérkou Martinou Pfeffer pod názvem „V Česku se vlastenectví už tak nenosí. V cizině si jej lidé uvědomují víc.“

 

Nedělní dopoledne bylo studené a propršené, tak jsme se místo plánované Květné zahrady rozprchli někteří do arcibiskupského zámku, jiní do muzea na výstavu kroměřížského rodáka Maxe Švabinského a pár z nás jsme navštívili expozici dalšího rodáka – Karla Kryla. Ta byla tak působivá, že jsme odcházeli se slzami v očích a s němým poděkováním městu, které na Karla Kryla nedá zapomenout. V autobuse jsme se opět vzpamatovali, cestou jsme dojídali ty nejlepší chlebíčky, jaké jsme kdy jedli – také z Kroměříže – zpívali jsme si česky i slovensky, dopíjeli zásoby a před českou školu jsme dojeli v neděli odpoledne sice unavení, ale spokojení. Myslím, že v noci na pondělí každý tvrdě spal, mohly to být klidně i vavříny!